Kolikrát jste si přáli reagovat na své dítě jinak, než nakonec reagujete? Možná jste si říkali: „Tentokrát už nevybouchnu“ – a přesto se stalo. Nebo jste si slíbili, že nebudete tak přísní, jako byli vaši rodiče, a přesto cítíte, že vás ovládají stejné vzorce.
Hlavní myšlenka je jednoduchá: spokojené rodičovství nezačíná u našich dětí, ale uvnitř nás. A právě tam se ukrývá jeden z klíčů – a tím je naše vnitřní dítě.
Vnitřní dítě je naše citlivá, emocionální část, která si nese vzpomínky a pocity z dětství. Je to ta část, kterou jsme kdysi v dětství byli. To naše původní já – hravé, zvídavé, plné radosti, ale také zranitelné a citlivé. Můžete si to představit jako batoh vzpomínek na zážitky a pocity z tohoto období. Není to jen metafora – je to skutečná část naší psychiky, která se aktivuje v okamžicích radosti, zranění i stresu.
V případě, že jsme jako děti nedostali dost lásky, bezpečí nebo uznání, toto dítě v nás stále čeká, až ho někdo obejme, vyslyší a přijme. V dospělosti pak může být právě ono důvodem, proč reagujeme jinak, než bychom chtěli – protože se spouští staré bolesti.
Představte si malé dítě, které má hlad, žízeň nebo strach – a nikdo k němu nepřijde. Je samo, volá a nic. Tak se občas cítí i naše vnitřní dítě v dospělosti.
Mnoho rodičů včetně mě si všímá, že v krizových chvílích nereagují z pozice dospělého, ale z pozice dítěte. Pokud v sobě nesete neutěšené malé já vnitřní dítě, může se stát, že reagujete na své vlastní děti přehnaně přísně nebo naopak příliš úzkostně. Spouští se ve vás vzpomínky, aniž byste si to vědomě uvědomoval/a.
V praxi to může vypadat tak, že maminka zakřičí na svého syna jen proto, že rozlil vodu, a pak se cítí provinile. Ve skutečnosti však nekřičela na syna – reagovaloa její neopečovanéá zraněná část vnitřní dítě, kteráé kdysi zažívaloa trest za sebemenší chybu.
V partnerství: Možná se bojíte říct, co doopravdy cítíte, protože hluboko uvnitř máte strach z odmítnutí – stejně jako kdysi, když váš pláč nebyl vyslyšen. Nebo naopak reagujete výbušně, protože uvnitř vás křičí malé dítě, které nikdo neslyšel.
V práci a výkonu: Možná se neustále snažíte dokazovat svou hodnotu, protože uvnitř stále čekáte na pochvalu, kterou jste jako dítě nedostal/a. Tak vzniká přehnaná potřeba výkonu, perfekcionismus a pocit, že nikdy nejste dost.
V každodenním životě
Tohle nejsou slabosti. Můžou to být stopy z dětství, které čekají na laskavou pozornost.
Mnoho lidí dnes už rozumí svým vzorcům: ví, že jejich strach nebo perfekcionismus má kořeny v dětství. Jenže rozum nestačí. Dítě uvnitř nás se neuklidní tím, že mu přednášíme logické vysvětlení. Potřebuje prožitek – pocítit přijetí, bezpečí a lásku. A pokud jste rodič, vaše dítě to má obdobně.
Je to podobné, jako když malé dítě pláče. Nepomůže mu, když mu řeknete: „Nemáš důvod plakat.“ Potřebuje obejmout, slyšet, že je v bezpečí, že má právo cítit, co cítí. Proto práce s vnitřním dítětem není jen racionální analýza, ale jemný proces, ve kterém se učíme být sami sobě laskavými rodiči.
Proto je tato práce transformační. Když začnete naslouchat svému malému já, proměňuje se nejen náš vnitřní svět, ale i vztahy kolem nás.
Tip redakce: Při práci se sebou můžeme využívat i jednoduché rituály. Například afirmační kartičky (prohlédnout si je můžete zde) — tyto jsou určené dětem, ale překvapivě mohou krásně fungovat i pro nás dospělé. Jemné věty typu „Jsem v bezpečí“, „Jsem hodná/ý taková/ý, jaká/ý jsem“ mohou být balzámem i pro naše vnitřní dítě.
Mnohokrát jsem u svých klientů viděla, že když přijali své malé já, jejich vztah k dětem se změnil téměř okamžitě – a spolu s tím i vztah k nim samotným.
Skutečná dospělost neznamená být tvrdý a odpojený, ale naopak – stát se tím, kdo umí přijmout všechny své části, včetně té malé, citlivé a zranitelné.
Když se učíte naslouchat svému vnitřnímu dítěti, stáváte se stabilnějšími, autentičtějšími a schopnějšími prožívat život s radostí a klidem.
Pojďte se teď chvíli zastavit a zavřít oči, položit si ruku na srdce a zeptat se sám/sama sebe: „Co by právě teď potřebovalo mé malé já?“
Krátké zastavení může vypadat například takto:
Najděte si klidné místo, kde vás nikdo nebude chvíli rušit. Zavřete oči, dejte nejprve pozornost svému dechu, nádech a výdech, nádech a výdech. Věnujte tyto nádechy jen sobě, můžete si představit, že nadechujete z obrovského slunce do srdce krásné zářivé světlo.
Poté se nalaďte na své malé já, jen to pozorujte, nemusíte nic dělat. Pokud je to možné setkejte se očima, dotekem, navažte s ním kontakt a pak se ho zeptejte: “co bys teď potřebovalo?”, “Jak se cítíš?”. Možná s vámi nebude chtít mluvit, možná je naštvané, možná je veselé. Pamatujte, že může přijít cokoliv – jen tam pro něj buďte, nemusíte ani mluvit a pokud to jde buďte zvědavý/á.
Ke konci se spolu rozlučte jakýmkoliv způsobem, který je vám i jemu blízký. Nakonec ještě chvíli spočiňte sám/sama se sebou. Uvědomte si, že od této chvíle jste ve spojení se svým malým já, můžete se s ním vždy znovu potkat. Dejte si opět pár nádechů a výdechů do srdce a otevřete oči.
Poté je dobré si napsat poznámky. Odpovědi vás možná překvapí svou jednoduchostí: objetí, laskavé slovo, chvíli odpočinku. A právě tady začíná sebeláska.
Uzdravit své vnitřní dítě není slabost – je to největší dar, který můžete dát sobě i svým dětem. Změna začíná uvnitř, ale má obrovský dopad navenek.
Jak řekl Carl Jung: „Dokud neuděláme nevědomé vědomým, bude řídit náš život – a my to budeme nazývat osudem.“
Pokud cítíte, že je čas dát svému vnitřnímu dítěti hlas a stát se klidnějším rodičem, ráda vás na vaší cestě podpořím v individuální konzultaci. Ve své praxi propojuji práci s emocemi, mindfulness a rodinné systemické konstelace tak, aby léčivý proces byl jemný, ale hluboký.
Jmenuji se Jitka Šimonová. Moje cesta byla plná pádů, ztrát i chvílí, kdy jsem si sáhla na dno. A právě díky tomu dnes vím, že i v těch nejtemnějších okamžicích se rodí síla a odvaha jít dál.
Provázím lidi rodinnými systemickými konstelacemi a jemnou prací s energií. Ne proto, že bych měla všechny odpovědi – ale proto, že jsem sama zažila, jaké to je být ztracená, zmítaná strachem a vzorci, které mi nepatřily. A také, jaké to je, najít v sobě znovu klid a jasnost – svůj vnitřní zdroj.
Věřím, že každý z nás má v sobě schopnost proměny. Pomáhám v období změn, při hledání vnitřního nastavení, překonávání bloků, ale i v otázkách vztahů, financí, podnikání nebo zdraví. Více najdete na mém webu www.jitka-simonova.cz nebo mé facebookové stránce.
Více inspirace pro vědomé a hravé rodičovství najdete v internetovém obchodě s pdf aktivitami pro děti i rodiče proevinku.cz.
Baví vás s dětmi hravou formou objevovat souvislosti? Doporučujeme například sady Dějová posloupnost (více zde), které pomáhají všem – malým i velkým – vidět příběhy a jejich návaznost jemným, bezpečným způsobem.
